2009

 

    V koncertní sezoně 2009 se v kapele odehrálo nemálo zajímavého. Byla to sezona! Dořešili jsme situaci s ozvučením větších akcí a pořídili odpovídající aparáty a zejména jsme začali úzce spolupracovat se zvukařem Mirkem Byrthusem. Tento krok byl nesporně klíčový a jeho správnost se potvrdila záhy - letos odehrála kapela nejvíce koncertů za svou dosavadní kariéru.

    Po Novém roce jsme začali hrát a zpívat v pětičlenné sestavě, odešla od nás houslistka a zpěvačka Lucka. Naše písně dostály trochu tu menších, tu zase rozsáhlejších úprav.

    Štěpán napsal několik dalších písní a tak se během jara zrodilo nové koncertní pásmo. Pomalu a jistě Zebedeus přechází od převzatých kusů k převážné vlastní tvorbě. Krom toho přinesl Štěpán do kapely nový nástroj – violu (trochu větší housle) – „nástroj akční, tichý, až trapný“. Akčnost nechyběla ani mimo koncertování. Kytarista Jindra se v červenci oženil a Olina v říjnu přivedla na svět holčičku Klárku. Bilance jedna svatba za rok se nám rozšířila o jednu svatbu a jeden porod. Uvidíme, jak bude tato bohulibá činnost pokračovat nadále.

 
    Rok 09 jsme zahájili koncertem v Chanovickém zámku, kam jsme přijeli se zbytky sněhu, abychom zahráli na pravé nefalšované akci MDŽ jako za starých časů, naše zpěvačky si dokonce vyzpívaly červené karafiáty a nebyla ani moc povadlé.

    V dubnu jsme si zahráli na prvním ročníku festivalu PislAlive v Plzni-Liticích. Hezká akce, i když trochu méně lidí a piva, zato krásné počasí, pěkný sál v bývalé stodole, dobrý zvukař a jedno svatební oznámení.

    Houstouň se nám provždy zapíše jako místo odlehlé, zapadlé v bývalých Sudetech, kde jsme poprvé hráli s vlastním zvukařem. Po koncertě nás velice milý pořadatel pan Beneš pozval do místní restaurace, kde nám bylo tuze dobře, až na kontrabasistu, kterému nebylo dobře od žaludku patrně z kapelníkovy rychlé jízdy autem a rychlých notiček na mandolínu.

    Červnový koncert ve Staňkově byl věnován na opravu lustru místního kostela. Divácká účast jasně napověděla, že je zastáván všeobecný názor „stačí vyměnit žárovky a je to“.

    Stará pošta v Klenčí, kde jsme si zahráli v rámci dvoudenního festivalu, byla plná buřtů, piva a dusného počasí, které přineslo odpolední bouřku, která nás zahnala do příjemného prostředí kamenné stodoly. Postavili jsme aparaturu a zase jí složili a z venkovního pódia se přesunuli pod střechu. Těžký muzikantský úděl...

    Kdo by se netěšil do Svojšic na paní Valentovou, její dcery a řízky, věrné publikum a krásnou šumavskou přírodu. Kupodivu letos řízky nebyly, ale jinak zcela jednoznačně jedna z našich nejoblíbenějších štací.

    Na horažďovický zámek bude ještě dlouho vzpomínat Jindra, který přijel na koncert přes půl republiky se střevní chřipkou. Zámecký sál, šílená akustika, ale skvělí posluchači ho vyléčili. Koncert se velmi vydařil.

    Podzimí koncertování lze ve zkratce připomenout asi takto: Plzeň – ekumena, Halík, Radkovský, chlebíčky a Zebedeus. Domažlice – málo Chodů, spí počasí. Sušice – zima, hodně lidí a tma.

    Měčín – malá sestava, plný kostelík, děti jako andílci, policejní doprovod akce, začátek adventu. Loučim – pět statečných, ale jen jeden hrdina Honza Hrdina. Klenčí – publikum nás navzdory mrazovým teplotám rozehřálo, auto kapelníka zamrzlo a my zamrzli jen díky tomu v hospodě. Všeruby – Štěpán pochoduje v kostele, česko-německé osazenstvo, příjemné posezení po koncertě. Štěpánovice – zima, benefice, už nikdy více. Klatovy – židličková šou aneb tradiční vánoční folklor převozu přístavkových židlí do husitského kostela, naší tradiční vánoční koncert-haly. Hartmanice – jako vždy příjemný akustický vánoční koncert na Štěpána.